Nejjednodušší nereaktivní atmosférou pro tepelné zpracování kovu nebo materiálu je čistý inertní plyn nebo vakuum, avšak žádná neposkytuje ochranu proti stopovým nečistotám, jako je kyslík, voda a oxid uhličitý, které jsou téměř trvale přítomny v atmosféře pece pro tepelné zpracování.
Problém stopových nečistot se zhoršuje se zvyšující se teplotou. V závislosti na procesu a materiálu mohou i malé odchylky v teplotě nebo úrovni nečistot posunout redukční nebo neutrální atmosféru do oxidující, což má negativní dopad na kvalitu zpracovávaných částí.
Pro kompenzaci teplotního efektu lze k odstranění nečistot a udržení požadovaného potenciálu pro zpracovávaný materiál přidávat reaktivní složky (H2 a CxHy). Řídicí systémy získávaly v rostoucí míře přijetí regulaci přidaného množství reaktivních složek. Zajištění řádné kontroly však není jen otázkou instalace komplikovaného vybavení; to také vyžaduje přesnou znalost toho, které proměnné musí být řízeny a jak blízkost řízení musí být v daném případě.
